Přichází čas dovolených, cestování a vůbec odpočinku na chatách, chalupách a v přírodě. Prožít letní dobrodružství, ať na cestách nebo doma, si vyžaduje také opatrnost, předvídání a bezpečnost při nejrůznějších aktivitách. Během loňských prázdnin, tedy 1. 7. - 31. 8. 2016 pražští hasiči zaevidovali celkový počet 1 665 všech událostí, to je téměř 27 událostí denně. Roční průměr v roce 2016 činil 25 všech událostí denně.
Pražští hasiči během loňského července a srpna (2016) zaevidovali celkem 320 požárů, 192 zásahů u dopravních nehod, 162 krát likvidovali únik nebezpečné chemické látky, 803 krát poskytli technickou pomoc, 188 krát vyjeli hasiči z důvodu planého poplachu a ostatních mimořádných událostí.
Celkové přímé škody u požárů v období od 1. 7. - 31. 8. 2016 dosáhly více jak 122 milionů Kč, nikdo nepřišel o život a v přímé souvislosti s požárem bylo zraněno 28 osob.
Výběr příčin požárů v době letních prázdnin
(1. 7. - 31. 8.)
|
Počet požárů podle příčiny a činnosti při vzniku
|
rok 2014
|
rok 2015
|
rok 2016
|
|
úmyslné zapálení
|
42
|
54
|
32
|
|
kouření
|
17
|
63
|
34
|
|
technické závady
|
53
|
64
|
59
|
|
zanedbání bezpečnostních předpisů
|
14
|
7
|
7
|
|
zakládání ohňů v přírodě, na skládkách, vypalování trávy
|
5
|
31
|
14
|
|
vznícení potravin
|
2
|
32
|
27
|
A protože k létu patří posezení u táboráku, připomeňme si několik bezpečnostních pravidel, abychom nezpůsobili požár:
-
Zvolte vhodné místo pro ohniště - to by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit.
-
Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů nebo na suchém listí. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad.
-
Ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod.
-
K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzin, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny.
-
Oheň nesmíte ponechat bez dozoru. Mějte připravený dostatek vody (popř. písek, hlínu) na jeho likvidaci, kdyby se oheň vymykal kontrole.
-
Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte – ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí.
-
Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na zahradě neměli rozdělávat vůbec.
-
Pamatujte, že děti nesmí být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.
-
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi.
-
Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte! Tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou. Válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých vláken), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.
Potřebujete li pomoc hasičů, zavolejte na linku 150 nebo 112
Jestliže potřebujte pomoc záchranářů – hasiče, policisty, zdravotníky a nemůžete si vzpomenout (vlivem stresu, šoku atp.) na národní čísla tísňového volání, volejte na linku 112 - jednotné evropské číslo tísňového volání.
Při volání na tísňovou linku uveďte:
-
co se stalo a kde k události došlo;
-
zmiňte také důležité okolnosti, které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů;
-
kolik osob potřebuje pomoc;
-
uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe.
-
Nikdy nezavěšujte jako první a dbejte pokynů operátora tísňové linky.
Rozhodně nevolejte na tísňovou linku z legrace, mohli byste tím ohrozit ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Pokud se přece jen omylem dovoláte na tísňovou linku, řekněte operátorovi, že se jedná o omyl.
Při cestování se může stát, že přesně nevíte, kde se nacházíte, a proto uvádíme několik rad, jak se zorientovat:
Ve městě: např. vodítkem k určení vaší polohy v některých městech jsou číselná označení sloupů pouličního osvětlení.
V přírodě: si všímejte výrazných bodů: kostelů, hradů, zámků, ale také označení mostů nebo železničních přejezdů.
Na silnici: k rychlému určení vaší pozice je sdělení např. co jste naposledy míjeli, kterou vesnici, jakým jedete směrem, název řeky, kterou jste přejížděli.
Při sjíždění řeky: pamatujte, že při sjíždění řeky se říční kilometry počítají od soutoku směrem proti proudu. Na řece bohužel číhá mnoho nebezpečí, ale lze jim předcházet. Pokud ale přece jenom budete potřebovat pomoc hasičů, opět se dívejte kolem sebe, abyste dobře a co nejpřesněji popsali, kde se nacházíte, jedině tak vám může být včas poskytnuta pomoc.
Včasné zavolání pomoci může zachránit život i zdraví, majetek i životní prostředí!
kpt. Ing. Ivana Svitáková
odbor prevence HZS hl. m. Prahy
kontakt: tiskový mluvčí HZS hl. m. Prahy - por. Bc. Martin Kavka, tel. : 778 547 808
ilustrační fotografie: likvidace požáru kuchyně a pokoje a požáru kulis, srpen 2016, archiv HZS hl. m. Prahy
http://www.hzscr.cz/clanek/zakladni-povinnosti-fyzickych-osob-na-useku-pozarni-ochrany.aspx